Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
 
Galerie města Prahy připravila výstavu děl Adolfa Hoffmeistra
Marie Kohoutová - Zprávy, kultura - vydání 34/2004

Více než 1200 děl Adolfa Hoffmeistra (1902 až 1973) shromáždila Galerie hlavního města Prahy pro výstavu, která začala minulý týden v Domě U Kamenného zvonu a na Staroměstské radnici. Přehlídka různorodé tvorby známého výtvarníka, publicisty i diplomata se koná po čtyřech desítkách let od jeho souhrnnější výstavy. Potrvá do 20. února a doprovází ji monografie, kterou napsali autoři výstavy Karel Srp, Polana Bregantová, Lenka Bydžovská a Veronika Urbanová.


 
 

Výstava představuje v Domě U Kamenného zvonu jeho tvorbu od počátků do srpna 1968, pozdější dílo je na radnici. Některá z děl uvidí návštěvníci vůbec poprvé, neboť se po pobytu v Americe ztratila a nalezena byla teprve nedávno.

Výstava zahrnuje i jeho dětské kresby, které jej už kolem deseti let předurčovaly ke kresbě karikatur. Jako osmnáctiletý patřil k zakladatelům Devětsilu. Po primitivistických obrazech z počátku 20. let našel svůj výtvarný výraz v karikatuře - zachytil vše podstatné z tehdejšího společenského dění. Současně psal básně, povídky i divadelní hry.

"Vytvořil si osobitý styl, psal fejetony a ilustroval je karikaturami, z nichž vzniklo několik špičkových knih," řekl Srp. Hoffmeister procestoval téměř celý svět, z jeho cest vznikaly cestopisy a setkal se na nich s mnoha osobnostmi, které se později staly předními představiteli moderní kultury.

Vystavoval od poloviny 20. let. Při četných cestách do Paříže se seznámil se surrealismem, který pomohl uvést do Prahy. V Mánesu připravil v roce 1934 mezinárodní výstavu karikatury, jež byla jednou z nejdůležitějších tuzemských výstav té doby, uvedl Srp. Byla opředena skandály, neboť fašistické mocnosti postupně zakazovaly četné karikatury, které musely mizet z výstavy.

Pro své protifašistické postoje byl Hoffmeister s dalšími umělci nucen opustit Československo. O emigraci, zahájené vězněním v pařížském žaláři La Santé, napsal jednu ze svých nejdůležitějších knih Turistou proti své vůli. Z newyorského exilu, kde pokračoval v tvorbě, se vrátil po válce do Československa, získával posty v oficiálních strukturách nového režimu a opět cestoval po světě. Jeho výtvarná tvorba se proměnila od černobílých kreseb k barevným a ke kolážím, jimiž se vyrovnával s principy nových směrů, zejména s pop-artem.

Hoffmeisterova osobnost však byla kontroverzní, po druhé světové válce měl i mnoho kritiků, a to i z řad jeho dřívějších přátel. Zejména umělci A. Diviš a Max Kopf, kteří patřili do skupiny Čechoslováků vězněných v La Santé, mu po válce zazlívali jeho politickou kariéru i fakt, že některé své přátele zavrhl kvůli jejich malé přizpůsobivosti novým poměrům. "Tvrzení Diviše a Kopfa jsou nepodložená, pamětníci říkali i něco jiného. My nic nezastíráme, díváme se na jeho osobnost z různých úhlů," řekl k těmto kritikám Srp.

 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.