Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
 
Bez skla není bižuterie - s ředitelkou Ing. Jaroslavou Slabou o cestě k dnešní podobě Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Marie Kohoutová - Fórum S - vydání 34/2004

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou je zdatným poutníkem. Vydalo se na cestu na samém prahu 20. století a přes všechny nesnáze, které sebou toto bouřlivé století přineslo, se rozkročilo do nového milénia. Jeho nynější kroky můžeme jako jeho současníci sledovat. Blíže k tomu Ing. Jaroslava Slabá, ředitelka muzea.


 
















Marie Kohoutová Moderátor:
Marie Kohoutová
Jaroslava Slabá Host:
Jaroslava Slabá

Marie Kohoutová Muzeum skla a bižuterie si k 100. výročí svého založení dalo super dárek – generální rekonstrukcí obnovu svého hmotného těla a také ducha. Otevřelo se nové době, přijalo její výzvy, nastolilo způsoby komunikace blízké dnešnímu člověku a nově formulovalo své poslání. Co z tohoto poslání je sto let stejné, co je nové?
Jaroslava Slabá V letošním roce slaví muzeum 100 let od svého založení, a také nově rekonstruovaná secesní hlavní budova muzea má stoleté výročí. Byla postavena dle návrhu arch. Emiliana Herbiga právě v roce 1904 jako exportní dům firmy Zimmer&Schmidt a muzeum ji získalo v roce 1949. Záměrem Průmyslového vzdělávacího a podpůrného spolku pro Jablonec n. N. v roce 1871, kdy uspořádal výstavu řemeslných výrobků v prostorách chlapecké měšťanské školy, bylo: být školou pro dělníky, vyvolat soutěživost a horlivost, nabídnout ucelený obraz místního průmyslu. V roce 1900 byl zvolen předsedou Muzejního výboru Karel R. Fischer, pozdější starosta města, a zaměření zamýšleného muzea jako výstavy současných vzorků se změnilo na sledování vlastivědy a vývoje jabloneckého průmyslu. Teprve v roce 1961, kdy do vedení muzea přišel PhDr. Stanislav Urban, se podařilo zaměřit muzeum na sledování průmyslu, který měl a dosud má velký vliv na život města a celého regionu, sledování skla a bižuterie. Muzeum skla a bižuterie se stalo specializovaným muzeem s celostátní působností v oboru bižuterie a oblastní působností v oboru skla, v roce 1977 s celostátní působnosti i v oboru skla.

Základní filosofií současného muzea je předvést zajímavou formou bižuterní a sklářskou výrobu v propojení historie - současnosti - budoucnosti: historické exponáty - prezentace současných firem a uměleckoprůmyslových škol nejen v expozici, ale i ve svých dalších projektech jako je např. Oděv a jeho doplněk. Muzeum poskytuje informace o výrobních firmách, o uměleckoprůmyslových školách svým návštěvníkům i přicházejícím obchodníkům. V podtextu výstavní i další činnosti zůstává sto let stará myšlenka, sto let staré poslání: podpora a propagace sledovaného průmyslu.

Nově definovaná a muzeem realizovaná nová poslání, čím muzeum je, co představuje: Muzeum je prestižním místem pro sklářské výtvarníky, šperkaře, medailéry. Aktivně spolupracuje s řadou významných institucí, mimo jiné s Asociací sklářského a keramického průmyslu, Svazem výrobců bižuterie, Asociací umělců medailérů, Numismatickou společností. Reprezentuje Českou republiku v zahraničí, je partnerem pro obce a města jabloneckého regionu. Svými expozicemi, výstavami, výtvarnými ateliéry, akcemi, příspěvky do kulturních pořadů a kulturních rubrik novin a časopisů kultivuje vkus čtenářů, posluchačů a účastníků akcí, široké veřejnosti. Do depozitářů muzea mají přístup módní i bižuterní návrháři, studenti uměleckoprůmyslových škol, kteří v nich studují historické vzory a technologie a čerpají z nich inspiraci pro svou další tvorbu. Populárně naučnými didaktickými programy muzeum umožňuje dětem, žákům, studentům nalézt další podněty pro jejich životní zaměření, pro tvůrčí přístup k módě a k tvorbě samotné, ke kladnému vztahu k muzeu.
Marie Kohoutová Od svého vzniku je muzeum těsně navázáno na činnost uměleckoprůmyslové školy a na sklářský a bižuterní průmysl. Na jeho podporu kdysi pořádalo dnes bychom řekli „promotin“ akce, teď průmysl naopak podporuje muzeum. Jakou má formu a jak se pomoc a podpora průmyslových podniků projevila v době čtyřleté rekonstrukce muzea?
Jaroslava Slabá Průmyslový vzdělávací a podpůrný spolek pro Jablonec n. N. se již od 60. let 19. století zabýval myšlenkou založit odbornou školu a muzeum pro zdejší průmysl. V roce 1868 podnikatelé věnovali první předměty, které se staly základem sbírky. Další exponáty přibyly do muzejní sbírky v roce 1871, po ukončení výstavy řemeslných výrobků. 27. února 1880 se podařilo spolku zřídit odbornou školu a 25. března 1904 bylo slavnostně otevřeno Městské muzeum. Prozatím ve třech místnostech školy, ale už se sbírkou, jež patřila spolku a obsahovala národopisné, přírodovědné a průmyslové exponáty. Na popud starosty města a předsedy Muzejního výboru tehdy již řemeslného spolku Karla. R. Fischera se v 1. polovině 20. století konaly v Jablonci nad Nisou velké výstavy na podporu průmyslu, jejichž součástí bylo i muzeum. Například v roce 1912 s konala velká výstava uměleckých prací, uměleckých návrhů, jabloneckého skla a bižuterie a odborných škol. Své práce tu vystavovaly odborné školy z Jablonce nad Nisou, Kamenického Šenova a Nového Boru. Jizerskohorské týdny národní kultury se pořádaly v roce 1922, v roce 1936 například výstava Kultura a práce v Jizerských horách apod.

V 60., 70. a 80. letech 20. století se v Jablonci konaly na podporu průmyslu velké mezinárodní výstavy skla a bižuterie. Byly scénograficky pojaté, nebyly kontraktační, na jejich finanční rozpočet vždy přispíval stát. Výstavy zahajovali nejvyšší političtí představitelé státu, na letní scéně během výstav vystupovali přední umělci. Muzeum, které bylo většinou spolupořadatelem či pořadatelem výstav, získalo pokaždé značné finanční dotace na doplnění či vylepšení svých expozic či interiérů.

Kontraktační výstavy skla a bižuterie pořádané v 90. letech 2O. století, v době tržní ekonomiky, jak jinak než zcela pragmaticky - nabídkově, nepřilákaly do města Jablonce nad Nisou ani očekávané návštěvníky, ani obchodníky. Zdá se, že doba velkých mezinárodních tuzemskými i zahraničními návštěvníky navštěvovaných výstav končí.

Muzeum v roce 1998 uspořádalo projekt Oděv a jeho doplněk, jehož se účastnili bižuterní a oděvní návrháři, firmy i odborné školy. Projekt obsahoval módní přehlídku a výstavu a jeho příprava probíhala v jednotlivých pracovních týmech oděvní - bižuterní návrhář po celý rok. Úkolem týmu bylo připravit oděv, kde bižuterie či šperk jsou neodmyslitelnou součástí oděvu. Projekt, resp. výstava byla doplněna interaktivní dílnou, kde oděv tvořili sami návštěvníci z nabízených textilních a bižuterních polotovarů. Zájem návštěvníků výstavy a samotných návrhářů a účastníků projektu byl veliký. Naše cíle se splnily: propojili jsme historii se současností a budoucností, školy s průmyslem, návrháře různých oborů, návrháře s muzeem, dokázali jsme, že úspěch je v týmové práci.

Rozhodli jsme se pro opakování projektu vždy po dvou. V roce 2000 se projektu účastnily i pražské školy a oděvní škola z Itálie, rok 2002 jsme z důvodu rekonstrukce hlavní budovy vynechali, a v roce 2005 v létě či na podzim, termín ještě zvažujeme, navážeme na předchozí dva ročníky.

Odpověď na otázku, jakou formu měla a jak se pomoc průmyslu projevila během rekonstrukce muzea, asi nebude stručná: 1/ Ministerstvo kultury ČR po zrušení okresní správy státu převzalo na doporučení Asociace sklářského a keramického průmyslu, Svazu výrobců bižuterie, Asociace umělců medailérů i Krajského úřadu zřizovatelskou funkci a od 1. 1. 2003 je Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou příspěvkovou organizací ministerstva. 2/ V době rekonstrukce hlavní budovy muzea nám ve vybavení další barokní budovy muzea v Galerii Belveder finančně pomáhala Nadace Preciosa. Získali jsme mobiliář velkého depozitáře a osvětlení interiéru. 3/ Bižuterní a sklářské firmy si každoroční akvizicí doplňují své sbírky. 4/ Firma Jablotron, která je zaměřena na výrobu signalizační techniky, nám hradí rekonstrukci třetího objektu - roubené chaloupky v Jizerských horách, kde máme na Kristiánově Památník sklářství. 5/ Během instalace expozic nám bižuterní a sklářské firmy významně pomáhaly: dodali nám křišťálové mačkárenské tyče pro stavbu recepce, cenově výhodné tabule skla pro stavbu vitrín, lustry do vestibulu, technologické nástroje, nářadí, materiály, exponáty, které nám v depozitářích chyběly a do expozic jsme je potřebovali. Uhradily část expozice, na kterou už nám nezbývaly finanční prostředky, pomohly ji instalovat. K slavnostnímu znovuotevření přispěly svou módní přehlídkou, která přilákala po tři dny několik set nadšených diváků a divaček. 6/ Mohla bych ve výčtu spolupráce s firmami pokračovat, zkrátka: byli úžasní.
Marie Kohoutová Muzeum je pro své návštěvníky jakýmsi průvodcem při seznamování se s historií a současností skla a bižuterie. Velmi záleží na tom, jaký ten průvodce je – je-li tzv. suchar, který odpřednáší letopočty, jména, fakta, nebo průvodce s invencí, kdy totéž dokáže říct zajímavě, s nadhledem, s fantazií. Vy jste v koncepci nových stálých expozic Kouzelný svět bižuterie a Čarovná zahrada skla podpořili homo ludus - člověka hravého. Jsou v nich zakomponované takové interaktivní prvky, které zaujmou knihomoly a koumáky stejně jako člověka televizního, počítačového, dokonce i se sklony k astrologii. Mohla byste nám tyto prvky přiblížit?
Jaroslava Slabá Procházíme-li expozicemi postupně, vejdeme do Kouzelného světa bižuterie. V prvním sále se, pokud chceme, seznámíme s pojmem bižuterie a s exportem, který umožnil rozvoj průmyslu po celých Jizerských horách. Malý promítací sál nabízí možnost shlédnutí krátkých filmů o Jablonecku, Jablonci, muzeu či výrobě např. sekaných perliček - rokajlu, mačkaných perlí, knoflíků apod. U bižuterních skleněných kamenů se dostáváme do světa astrologie, pojmy tvarosloví kamenů, barevnost kamenů jsou na okraji pozornosti, nepůsobí tak příliš těžce a vědecky. V zásuvkách se od příštího roku setkáme s přírodními kameny a s hrou, co přináší kámen a barevnost kamene jeho nositeli apod. Na terase, která je v letních a slunečních dnech volně přístupná, si návštěvníci mohou posedět, rozhlédnout se po Jablonci, zapřemýšlet o estetickém zážitku, či jen tak pro sebe relaxovat, meditovat. Černá bižuterie svou historii vývoje technologie od gagátu po černou bižuterii z burelového či uhlíkového skla ukrývá v zásuvkách. Zvídavý návštěvník je může, ale nemusí otevřít. V galerii šperku je k dispozici dotyková obrazovka s nápisem "Připravujeme" po každém kliknutí. Datové soubory naplníme totiž až v průběhu dalšího roku.

Do expozice Čarovná zahrada skla vás dnes neuvedu, jednak některá překvapení mají zůstat pro čtenáře a potencionálního návštěvníka pro objevování, a jednak protože jsme pracovali v týmech, příležitost k podrobnějšímu popisu, pokud si budou čtenáři přát, dám dalšímu členu našeho týmu.
Marie Kohoutová Expozice skla a bižuterie ve vašem pojetí se může pochlubit ne-li evropským tak určitě českým prvenstvím. Z několika set předmětů byly v obou expozicích akcentovány jednotlivé exponáty s unikátní “osobní historií,“ která zároveň charakterizuje i dobu, kdy vznikl. Převyprávějte nám, prosím, alespoň stručně jeden takový příběh…
Jaroslava Slabá Na pohled krásné skleněné náramkové kroužky, bangle, zdobí každou instalaci výstavy či expozice, magicky přitahují návštěvníky, přinášejí možnost poučení nejen pro podnikatele, vývozce a výrobce. Ženy v Indii je nosily vždy v páru a užívaly je jako symbol protikladů, náramky se užívaly také jako talisman či obětina. V 80. letech 19. století nahradily jizerskohorské skleněné náramkové kroužky drahé keramické bangle vyráběné v Číně. Na Jablonecku se skleněné bangle vyráběly buď vinutím, lisováním nebo se řezaly ze skleněných trubic -tuten. Zdobily se broušením, rytím, malováním, zlacením a dalšími sklářskými a bižuterními technikami. Přední jablonecké exportní firmy je vyvážely na indický trh. Snaha podnikatelů o vyšší zisky vedla ke snižování kvality banglí, k zakládání výrobních podniků přímo v Indii, dále k cenovému podbízení se a otevření svých výrobních tajemství obchodníkům z Japonska a Číny, a nakonec i ke ztrátě indického trhu. Po propuknutí 1. světové války získali indické trhy banglí natrvalo podnikatelé z Japonska a Číny.
Marie Kohoutová Nové formy komunikace s veřejností a také sebe-propagace Muzea skla a bižuterie se budou dít pomocí nových médií – filmového projektoru, počítačů, internetu, digitálních dat. Co všechno u vás návštěvníci v počítači najdou?
Jaroslava Slabá Na zahájení další etapy muzea v září jsme měli nainstalovány dotykové obrazovky bez datových souborů a promítání s filmy, z nichž některé nejsou ještě ozvučeny, chybí jazykové mutace. Během příštího roku naplníme, jak jsem už v předchozí odpovědi uvedla, některá data do počítačových souborů a zprovozníme promítání. V počítačích naleznou návštěvníci tuto strukturu dat: Profily osobností, profily firem, virtuální expozici, katalog podsbírek a fulltextové vyhledávání. V promítacím sále bude možné si vybrat z této nabídky: Jablonecko, Jablonec nad Nisou, muzeum, výroba knoflíků, rokajlu apod.
Marie Kohoutová Přesto i v době počítačů je taková „starodávná“ kniha nezastupitelná. Ke znovuotevření a 100. výročí muzea připravujete dvě klíčové publikace. Co bude jejich obsahem a kdy si je budeme moci prohlédnout?
Jaroslava Slabá Ještě v letošním roce vydáme katalog k výstavě Paměť předmětů, 100 let muzea v Jablonci nad Nisou, jehož obsahem je zpracovaná historie muzea od záměrů v 60. letech 19. století až po znovuotevření hlavní budovy muzea 23. září 2004. Sbírku Muzea skla a bižuterie a jednotlivé podsbírky předvedeme na vybraných exponátech. V posledním odstavci budou ukázky z našich tradičních akcí jako je např. Mariánská sklářská pouť, Den památek, Vánoce, Velikonoce, ukázky výtvarných ateliérů, práce s dětmi. Soupisem významných akcí muzea, výstav, vydaných publikací a sborníků katalog končí. Součástí katalogu by měl být malý prospekt sloužící návštěvníkům k lepší orientaci v expozicích, dále jako pozornost muzea svým návštěvníkům, a v neposlední řadě jako nabídka možného výletu cestovním kancelářím. Další publikací, kterou v příštích letech musíme připravit, je katalog k expozicím. Ten vydáme, pokud získáme finanční prostředky z grantů nebo programů MK ČR.
Marie Kohoutová Jak tvůrci expozic pamatovali na hendikepované návštěvníky, děti, seniory a mládež?
Jaroslava Slabá Pro handicapované návštěvníky je připraven bezbariérový přístup do návštěvnické i obslužné části muzea, sociální zázemí i posezení. Totéž ale může sloužit pro děti, žáky, studenty, dospělé i seniory, kteří mohou dále využít hravé části expozic, počítače, multimédia a výtvarný ateliér. Vždyť první ateliér připravovaly mé kolegyně právě k Týdnu seniorů pro nejstarší obyvatele našeho města.
Marie Kohoutová Jaké nejbližší programy připravuje lektorské oddělení muzea pro multifunkční ateliér a v kdy bude pro veřejnost přístupné?
Jaroslava Slabá Multifunkční ateliér měl být původně propojen schodištěm s tématickými výstavami a návštěvník měl mít možnost po prohlédnutí expozic a výstavy se zastavit, a pokud by chtěl, na téma výstav či téma vlastní z připravených materiálů tvořit. Ale finanční prostředky nestačily na přístavbu muzea, kde mělo být technické zázemí muzea, proto jsme museli měnit dispozice provozu tak, abychom se s depozitáři a zázemím vešli do původní budovy bez přístavby, proto se jeden sál změnil na provozní prostor. Museli jsme též obětovat propojení výstava - ateliér. Do ateliéru se proto naši návštěvníci nyní dostanou jedině v době pořádání našich akcí. Výtvarné ateliéry pořádá naše lektorské oddělení nejen k tradičním svátkům: k Vánocům, Velikonocům, ale i k výstavám, a ty se vždy čtyřikrát v roce v našich hlavních tématických sálech mění. V týdnu od 6. do 10. prosince je například přípraven výtvarný ateliér "Přání k nakousnutí" pro MŠ, ZŠ, SUPŠ na objednání v dopoledních hodinách a odpoledne pro rodiče s dětmi a širokou veřejnost.
Marie Kohoutová Kromě stálých expozic muzeum připravuje krátkodobé specializované výstavy těžící z bohatého kulturního a uměleckého zázemí Jablonecka. Mohla byste nám přiblížit výstavní plán MSB pro nejbližší půl rok, na co se návštěvníci mohou těšit?
Jaroslava Slabá Nejdříve k výstavní filosofii muzea: v sálech hlavní budovy prezentujeme základní podsbírky muzea a hlavní zaměření uměleckoprůmyslového muzea, tj. sklo, bižuterii, šperk, mince, medaile. V současné době v hlavních sálech představují svoji tvorbu umělci medailéři, výstava se nazývá SALON 2003. Od prosince do března výstava Paměť předmětů aneb 100 let muzea v Jablonci nad Nisou ukáže smysl utváření předmětových sbírek. Ak.mal. Vladimír Klein se bude prezentovat autorskou sklářskou výstavou v našich sálech od března do května 2005.

V Galerii Belveder představujeme malíře, fotografy, začínající výtvarníky, keramiky, regionální historii, případně dětskou tvorbu. V letošním roce od 4. listopadu do 16. ledna 2005 tu návštěvníci najdou přírůstky do sbírky, jednotlivých podsbírek, za dobu rekonstrukce hlavní budovy, tj. od roku 2000 do roku 2004. Sdružení fotografů se od března do dubna pochlubí svou roční tvorbou, svými výsledky z fotografických soutěží. Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Železném Brodě má v roce 2005 své malé výročí, a to oslaví v galerii výstavou od dubna do května 2005.

Památník sklářství nadále vždy od června do září bude přinášet pohled do údolí Kamenice, do doby, kdy obec Kristiánov byla čilou sklářskou obcí v srdci Jizerských hor.

                                               * * *

Na rekonstrukci MSB a přípravě nových stálých expozic se podílel tento realizační tým:

Stálá expozice Kouzelný svět bižuterie:
Scénář a ideová koncepce, texty: Jaroslava Slabá, Marcela Provazníková, Šárka Sirůčková, Ladislav Žák, Lada Tesařová
Odborná spolupráce: Petr Nový, Olga Drahotová, Jiří Koucký, Kurt Lesk
Architektonické a grafické řešení, realizace: Ateliér Hlaváček & Partner, Jaroslava Slabá, Marcela Provazníková, Šárka Sirůčková, Ladislav Žák, Eva Vlasáková, Aleš Kosina, Oliva Mlsová

Stálá expozice Čarovná zahrada. České sklo sedmi století:
Scénář a ideová koncepce, texty: Petr Nový, Dagmar Havlíčková
Odborná spolupráce: Rudolf Hais, Olga Drahotová, Milan Hlaveš
Architektonické a grafické řešení, realizace: Ateliér Hlaváček & Partner, Petr Nový, Dagmar Havlíčková

Jednotný vizuální styl a orientační systém muzea:
LN Design Praha, Jiří Dostál, Ondřej Dostál, Marcela Poloprudská, Jaroslava Slabá, Lada Tesařová, Šárka Labusová

       

 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.