Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
 
Kouzelný svět bižuterie. Stálá expozice bižuterie, Mincovny ČR, regionálních SUPŠ a autorského šperku

Rozsáhlá a zdařilá rekonstrukce původní secesní budovy jabloneckého Muzea skla a bižuterie přináší svým návštěvníkům komfortnější servis a především zcela nově koncipované stálé expozice, čerpající z vlastních bohatých sbírek. Současné vedení muzea navázalo na tradice a orientaci prvního Městského muzea v Jablonci n. N., od jehož založení uplynulo v letošním roce úctyhodných 100 let.


 
 

Také představovalo místní ozdobnický průmysl a umělecké osobnosti města. Ani historie malého městského muzea v Sudetech neplynula ve 20. století bez peripetií. Nelze proto opomenout ani novější historii jabloneckého muzea, která se datuje od konce 50. let. Psala ji výrazná osobnost jabloneckého kulturního života, dlouholetý ředitel muzea a odborník Dr. Stanislav Urban. Za pomoci svých spolupracovníků, historika V. Lukáše, malíře V. Pokorného, odborných pracovníků A Langhamera, J. Stehlíkové, J. Urbancové, V. Maternové a dalších vtiskl tomuto muzeu od roku 1961 dnešní konkrétní orientaci. Nebýt jejich úsilí a propojení s jabloneckým průmyslem měl by Jablonec dnes možná jen regionálně zaměřené muzeum, kde by jablonecký bižuterní a sklářský průmysl pouze dotvářel celkovou historii regionu.

Nová koncepce uspořádání expozic muzea dělí tématicky bývalou společnou expozici skla a bižuterie. Na vytvoření první expozice již odborně zaměřeného muzea se podílel arch. O. Rotthmayer, novější expozici z roku 1968 profiloval v značně puristické formě arch. Vl. Hora. s grafikem Z. Zieglerem podle scénáře J. Santara za odborné spolupráce S. Urbana, VB. Lukáše a J. Kavána. Tehdy chronologická řada skla a bižuterie procházela souběžně oběma patry budovy. Současné autorské týmy těží ze specifik svých oborů. Prostorové řešení bylo zadáno zkušenému Ateliéru Hlaváček + partner (např. Muzeum Škoda Auto v Mladé Boleslavi). Nové expozice se představují pod poetickými názvy, výstižnými pro oddělené prezentace muzejní sbírky. Lépe koncepčně se s ní vyrovnali autoři expozice skla, včetně odborně fundovaných textů z historie .

Naproti tomu Čarovný svět bižuterie nevytváří tak jednolitý celek. Uvádí návštěvníka do proporčně a instalačně nevyváženého souboru mnoha okruhů, které spolu takřka soupeří o prostor prvního patra. Prezentovaný expoziční výběr zahrnuje úvodní připomenutí historie muzejního - dříve exportního domu, zmínku o exportu bižuterie, technologii jejího zpracování a přehled jednotlivých bižuterních oborů, prezentaci České mincovny, autorského šperku a Střední uměleckoprůmyslové školy z regionu.

Velmi pozoruhodný a chvályhodný záměr autorů (včetně spolupracujících technologů) je přehledné představení fascinující šíře základních výrobních technologií, využívaných při výrobě bižuterie. Laičtí návštěvníci se zde poprvé seznámí s druhy a typy základní sklářské suroviny - skleněných tyčí, s jednotlivými obory jejího zpracování a zušlechťování.

Tato obsahově bohatá část kontrastuje s předchozím nedotaženým úvodem do expozice. Velkoplošné fotografie města a okolí s divácky atraktivními oděnými figurínami navodí atmosféru počátku století. Krátká zmínka o exportních domech a vývozu jabloneckého zboží výstižně neinformuje návštěvníky. Prostorově velkoryse pojatý vstup do Kouzelného světa bez dalších nezbytných atributů exportu (jsou ve sbírce) nepřesvědčí laického návštěvníka o rozsáhlých nabídkových kolekcích se statisíci vzory perlí, knoflíků, polotovarů a hotové bižuterie všech oborů v mnoha cenových relacích. Nedozví se, že to nebyla pouze Jižní Amerika (připomenuta v malé vitríně), ale také Afrika a desítky evropských a zámořských oblastí, kam byla bižuterie vyvážena mnoha exportéry. Ze současných exportérů jsou zde svými nejnovějšími kolekcemi představeni pouze dva největší, Preciosa a.s. a Jablonex a.s.

Několik vybraných historických, dobově adjustovaných vzorkovnic exportních domů (W. Klaar a Gebrüder Mahla ad.) se objevuje v největší tématické části expozice, věnované přehledu a historii jednotlivých bižuterních oborů. Každému z nich je určena jedna vitrína. Značná nevyváženost a roztříštěnost bižuterní expozice je způsobena neproporčním důrazem na některé vybrané obory. Je věnováno mnoho místa podrobnému tvarovému přehledu broušených skleněných kamenů užívaných v bižuterii, ačkoli jsou tyto kameny jednou z doplňujících komodit. Nereflektuje detailně představený obor snad současnou oblibu astrologie?

Diváckou pozornost si určitě získá dobře vybraná kolekce skleněných knoflíků, čerpající svou atraktivnost z historických vzorkovnic, doplněných nabídkou současného výrobce historických replik knoflíků. Zcela dominantním způsobem je instalovaná a technologicky dobře vysvětlená velká kolekce výjimečné tzv.černé (jetové) bižuterie ze skla. Je to vynikající příklad hlubšího ponoru do jednoho z bižuterních oborů. V jejím sousedství jsou zaujmou skleněné bangle (náramkové kroužky), překrásné v právě v množství typů a dekorů, které jsou zde přehledně technologicky i druhově rozčleněné. Neboť bižuterie je vždy příběh o množství vzorů, o návrhářské a řemeslné kreativitě. Výběr exponátů takřka opomíjí proslulou výrobu dřevěných knoflíků a bižuterie od albrechtické firmy Schovanek. Byla ojedinělá nejen v historii kraje, ale i Evropy. Je připomenuta malým nereprezentativní výběrem z mnohasetkusové kolekce originálních vzorkovnic, kterou muzeum zachránilo přímo z následnické firmy Tofa Albrechtice. Ani výrobky z plastu, které doplňují vitrínu s dřevěnými ukázkami, nereprezentují to podstatné.

Neopominutelným je pro muzeum prostorný Kabinet mincí a medaili. Novodobá Česká mincovna z Jablonce n. N. se představuje kompletní kolekcí pamětních stříbrných mincí a medailí, navržených českými autory J. Dostálem, J. Harcubou, J. Lukášem, M. Vitanovským ad. Kolekci uvádí první zde ražená mince, český padesátihaléř z roku 1993. Systematicky je tak rozšiřována muzejní kolekce pamětních a autorských medailí, kterou muzeum již vlastní. Závěr expozice je určen Středním uměleckoprůmyslovým školám ze zdejšího regionu, nebo't všechny tři vychovávají odborníky uplatňující se převážně v jabloneckém průmyslu.

V tomto prostoru je také představen autorský šperk s důrazem na současnost. Připomínka dvou důležitých Stříbrnických sympózií z let 1968 a 1971 je provedena nenápaditou a významu šperků neodpovídající instalací v malé nástěnné vitríně. Stejným způsobem je představena kolekce autorů - šperkařů z předešlých desetiletí (s opomenutím ojedinělých šperků z plastů od Václava Ciglera). V kontrastu k těmto dvěma plochým vitrínám je 5 protilehlých prostorových skleněných hranolů s ukázkou tvorby vybraných současných autorů P. Herynka, J. Jahelky, S. Kafkové, S. Kasalého a V. K. Nováka.

Vícečlenný kolektiv autorů bižuterní expozice v čele s ředitelkou muzea Jaroslavou Slabou, Marcela Provazníková, Šárka Sirůčková, Ladislav Žák a Lada Tesařová, neměl jistě při svém rozhodování o koncepci expozice bižuterie lehkou úlohu. Absence historika oboru je více než zřejmá a čitelná ve srovnání s expozicí skla.

Expozici doplňuje připomenutí regionálních událostí se vztahem k bižuterní produkci. Doplňující obrazová dokumentace historických událostí ve městě se vztahem k bižuterii je malá. V protikladu k předcházející expozici se zde objevují výstavy jak z počátku, tak i ze 60. až 80. let 20. století, které přispívaly k prezentaci jabloneckého průmyslu a zviditelnění města.

Bižuterní expozice ve své oborové různorodosti žádá přesvědčivější propojení s vývojem města a regionu. Pestrý přehled bižuterních oborů a technologie je doplněn málo akcentovanou historií rozvoje oboru, což u návštěvníků nedokáže vytvořit představu o významu a rozsáhlosti bižuterní produkce pro region. Vždyť co by byl Jablonec bez bižuterie a bižuterie bez Jablonce! Více než jedno století byla bižuterie synonymem města a naopak. Politické a hospodářské události jako citlivý seismograf determinovaly výrobu a export bižuterie a zpětně ovlivňovaly rozvoj města a regionu. Vzájemná konkurence stovek výrobců a exportérů byla hnacím motorem rozvoje oboru a města. Ačkoliv v praxi využívali takřka stejnou surovinovou základnu a zpracovatelskou produkci. Akcent doby chybí v doprovodných textech pro návštěvníky tzv. druhé linie, s hlubším zájmem o obor. Dosud nenaplněný stojánek PC čeká na odborné texty, katalog sbírky, přehled firem. Nutno podotknout, že dva autoři expozice skla profesním muzeologickým přístupem vřadili kvalitní doplňující texty pro návštěvníky i bez PC. A není to jen tím, že sklo je spolu s pivem považováno za symbol českého národa. Zatímco samotná bižuterie je zakódována v mysli návštěvníků slovy E. E. Kische jako lesklé tretky (Jablonec - lesk a bída tretek,Tvorba 1935).

Ale i bižuterie má svou fascinující různorodost a estetickou kvalitu, na které pracovaly tisíce školených návrhářů. Dnes má také své historiky, obdivovatele a sběratele. A bezesporu se stává rovnocenným partnerem nejen autorskému šperku, ale i samotnému sklu.



















Kouzelný svět bižuterie
pohled do expozice
Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou, 2004




















pohled do expozice mincí
Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou, 2004



























pohled do expozice mincí
Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou, 2004
 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.